|
|
sekce: O babičkách AGNES
BAKER PILGRIM „Jsem
hlasem němých. Hovoříme s neviditelným světem, mluvíme se svou
Matkou Zemí a snažíme se prozřít z duchovní slepoty. Promlouváme za
království zvířat i za jednonohé bytosti stromů. Živé bytosti mají právo
žít. Tomu nás Stvořitel naučil již před dávnými léty.“ Babička Agnes cestuje po světě a pomáhá zachraňovat planetu, ohrožené druhy a posvátná místa. Jejím největším přáním je ochránit a uchovat dnešní krásu světa, aby si ji mohla vychutnat i sedmá generace našich potomků. Přicházejících sedm generací nás o to žádá. „Včerejšek je minulostí, zítřek tajemstvím a dnešek jsme dostali darem. Je v našem vlastním zájmu, abychom s ním moudře naložili.“ „Většinová společnost nepečuje o myšlenku posvátnosti tak jako domorodé národy a znesvěcuje významná duchovní místa. Je tolik zapotřebí odstranit tuto neschopnost nahlédnout a procítit kolem sebe vše, co je posvátné.“ Po sto padesáti letech zapomnění obnovila Babička Agnes tisíciletou tradici obřadů uctívajících Posvátnou stezku Lososího lidu. Tento velmi mocný obřad otevírá účastníkům skryté světy bezpodmínečného dávání a odhaluje skrytou pravdu o naší vzájemné provázanosti s Přírodou. Babička věří, že Stvořitel lidstvu svěřil úkol starat se o veškerou Přírodu a udržovat v rovnováze základní živly – zemi, vodu, vzduch a oheň. „My jsme se tomuto učení vzdálili a planeta teď trpí. Odsekáváme zeleň z tváře naší Matky. Znečišťujeme vodu, její krev. Na vrcholcích hor beze zbytku kácíme stromy, jež tam odnepaměti bývaly proto, aby vzývaly vítr a déšť. Bez těchto starých stromů se ocitáme v nesnázích. Maličké stromy neumějí vykonat tutéž službu jako ty letité, jež jsme zničili.“ Sama se v životě ocitla na prahu smrti, když onemocněla rakovinou. Tato zkušenost ji přivedla na cestu duchovního hledání, k niterné očistě a k rozvinutí schopnosti duchovního zření.zpracovala: Hana Eassey
Podrobnější informace naleznete v knize "Pro příštích sedm generací", Carol Schaefer, DharmaGaia 2007
|
|